Z dějin Ústavu T. G. Masaryka

Ústav založil v r. 1932 první prezident ČSR jako nadaci. Odevzdal mu svou knihovnu (tehdy asi 70 000 svazků) a svůj osobní archiv, pověřil jej badatelskými i popularizačními úkoly v  intencích problematiky, kterou se sám zabýval, svěřil mu péči o vydávání svých spisů a vybavil jej nadačním jměním přesahujícím 13 milionů Kč, tak aby Ústav mohl fungovat jako samostatná organizace. Jmění bylo později rozmnoženo o nemovitosti (několikapatrový dům v Dejvicích – dočasné sídlo Ústavu – a parcelu na Letenské pláni, kde měla být pro Ústav postavena nová budova podle návrhu arch. Gočára). Slibný rozběh činnosti Ústavu přerušila nacistická okupace, vedoucí pracovníci byli persekvováni, veškerá aktivita zakázána a jmění konfiskováno. Po válce se činnost obnovila, tehdejší vláda restituovala v r. 1947 darem ve výši 50 milionů Kč ústavní jmění, ale v r. 1954 postihla Ústav rozhodnutím sekretariátu ÚV KSČ další konfiskace. Knihovna (tehdy již přes 200 000 svazků) a archiv byly přiděleny různým institucím a finanční hotovost propadla státu. Pokus o obnovu Ústavu v r. 1968 (Ústav po právní stránce nebyl nikdy zrušen) zmařila nová okupace. Proto teprve 4. ledna 1990 mohl prezident Václav Havel na podnět českých historiků veřejně vyhlásit, že se činnost Ústavu T. G. Masaryka obnoví. Paní dr. Anna Masaryková jako jediná tehdy žijící členka posledního kuratoria Ústavu doplnila podle ustanovení Věnovací listiny řídící orgán nadace a úsilí o obnovu činnosti Ústavu mohlo začít. Toto úsilí od počátku naráželo na množství překážek, především finančního rázu, neboť všechny žádosti o podporu se u tehdejší státní reprezentace nesetkávaly s pochopením, zvláště když zákonný restituční nárok se na nadaci nevztahoval. Přes tyto překážky Ústav začal pracovat a během několika let mohl vykázat dobré výsledky např. v podobě řady vydaných svazků z edice sebraných Spisů TGM a několika úspěšných mezinárodních masarykovských konferencí. Postupně však náhodné finanční toky, ať již ze státních nebo sponzorských zdrojů, ustaly. Protože chyběly i peníze na mzdy, musela být většina pracovníků převedena do Akademie věd, do nově založeného Masarykova ústavu AV ČR, kde plní část dřívějších badatelských úkolů. Akademii věd byl také zapůjčen k bezplatnému užívání archiv  a postupně se sjednocující rozparcelovaná Masarykova knihovna. Obě instituce spolupracují na základě Smlouvy o součinnosti uzavřené 1. dubna 2003.

Protože Ústav TGM nevyhovoval pro nedostatek základního jmění novému zákonu o nadacích, požádalo jeho kuratorium koncem roku 1998 o změnu statutu na obecně prospěšnou společnost. Příslušným soudním orgánům trvalo vyřízení žádosti plné tři roky. Ústav TGM se tedy mohl stát obecně prospěšnou společností až od počátku roku 2002 se všemi právy a povinnostmi stanovenými v původní Masarykově Věnovací listině. Podle této listiny a pozdějšího notářského zápisu z 15. ledna 1948 podepsaného všemi tehdejšími Masarykovými dědici je ÚTGM mimo jiné také výhradním správcem autorských práv k Masarykovým spisům.

Vydávání Masarykových prací, zejména projekt edice sebraných Spisů T. G. Masaryka o 40 svazcích je jedním z nejdůležitějších úkolů Ústavu. Zatím se podařilo vydat necelou polovinu. Ediční práce na dalších svazcích je komplikována nejen tím, že jde vesměs o texty, které nebyly nikdy vydány v knižní podobě (časopisecké stati, přednášky, projevy apod.), a proto vyžadují značnou předběžnou badatelskou činnost velkého okruhu spolupracovníků, ale jde také o činnost finančně velmi náročnou: náklady na jeden svazek se pohybují kolem 400 000,- Kč. Proto si dovolujeme obracet se na všechny potenciální sponzory, kterým není lhostejný kulturní a politický odkaz zakladatele našeho novodobého státu, aby svým příspěvkem pomohli zpřístupnit Masarykovy stále aktuální myšlenky i soudobým Čechům.